Besedické skály

Dnes jsme vyrazili na výlet do Besedických skal, které nám byly doporučeny místními. Bylo tu opravdu krásně. Kluci se snažili všude vylézt, líbilo se jim ve skalním bludišti Chléviště, neustále někde pózovali a chtěli se fotit. Navíc tu nebyli téměř žádní turisté. Opravdu vřele doporučuji.

Navštívili jsme i romantickou zříceninu hradu Zbirohy, kde kromě knížat žili i loupežníci :),

viděli krásné starodávné domky,

napili se u pramene,

měli překrásný výhled na hrad Trosky,

 a skalní hřeben.

Zkrátka opět nádherně strávený den.

Pěší túra

Dnes jsme vyrazili pěšky na ,,takové menší" kolečko po okolí. Máme v nohou 20 km a musím říct, že i kluci to zvládli bez většího remcání, i když ke konci už měli nožky pěkně těžké a bolavé.

Nejprve jsme navštívili zříceninu hradu Frýdštejn, kde se natáčela i pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Je to tam krásné, jen místy pro ty naše prcky trošku nebezpečné, tak jsme měli s manželem pořád oči na stopkách. Při výstupu na nejvyšší věž, foukl tak silný vítr, že uletěla Martínkovi kšiltovka, už napořád, zůstala ležet na nedostupném místě.

Po prohlídce a malé svačině jsme se vydali po Vranovském hřebeni vstříc zřícenině hradu Vranov.

A už jsme tu.

Pak jsme sešli do Malé Skály, kde jsme se v Boučkově statku naobědvali. Bylo tu tolik lidí, že jsem zapomněla i fotit :). Dobře jsme se najedli, ale to bychom snad ani nebyli  my, kdyby se něco nepřihodilo. Pavlíčkovi se podařilo vylít téměř celou limonádu, trošku i na vedle sedící starší Polku, naštěstí to vzala s úsměvem.

Následoval celkem strmý výstup k rozhledně Kopanina, ale ten výhled co se po cestě nabízel, stál za to. 

 Po návratu jsme na chalupě zjistili, že je Kopanina vidět i odsud. Najdete ji?

Domů jsme přišli notně znaveni, ale plní zážitků a také o čtyři turistické známky bohatší :), náš Martínek a vlastně my všichni je rádi sbíráme.

A zítra hurá do Besedických skal.

Chaloupka na vršku

Po loňském poznávání krás Českokrumlovska jsme letos s dětmi vyrazili na Turnovsko do Sestroňovic. Cesta po D1 byla zajímavá, několik dopravních omezení, kolony, ale největší zádrhel přišel v Praze, kde se nám podařilo špatně odbočit. Můj manžel razí teorii, že navigace v autě je zbytečná, prý stačí mapa. Po dnešku asi změnil názor :). Naštěstí jsme se celkem rychle vymotali a jsme tu, v chaloupce na vršku.

Po ubytování jsme se vydali na procházku po veničce a došli jsme až do nedalekého Frýdštejna, kam se zítra chystáme na místní zříceninu hradu.

No a teď už jsou kluci vykoupaní a snad i unavení :). Já si tady sedím na terásce a u kávičky se kochám pohledem do okolí.

 Krásný večer a děkuji za vaše milé komentáře!

Borůvkové mámení

Když jsme byli malí, jezdívali jsme s rodiči každý rok v červenci na borůvky do Slavonic. Před třemi roky jsme tuto tradici s našimi dětmi obnovili. Loni i předloni jen lítali po lese a tu a tam něco uzobli. Letos už i Martínek s Pavlíkem nasbírali každý jeden hrníček, prý na koláč. Jiřík taky sbíral, ale jen do pusy :).

A také jsme si jen tak užívali ticha a krás lesa.

Samozřejmě jsme nesměli vynechat návštěvu Bejčkova mlýna, kam se naši kluci těší kromě občerstvení především na zvířátka a prolézačky. 

No a já jsem pak musela borůvky zpracovat :). Udělala jsem marmeládu a pooprvé také domácí zmrzlinu, jen se po ní zaprášilo.

Na zmrzlinu potřebujete:

2 tvarohy ve vaničce

zakysanou smetanu

smetanový jogurt

cukr moučka

a asi 150 g borůvek

Část borůvek jsem rozmixovala ponorným mixérem, část jen rozmačkala vidličkou, abychom měli ve zmrzlině kousky ovoce. Do borůvek jsem dle chuti přidala cukr a vyšlehala s jogurtem. Vedle v misce jsem umíchala tvarohy a zakysanou smetanu a vše smíchala  dohromady a šup s tím do mrazáku.

No a zbytek borůvek jsem napytlíkovala do mrazáku, budou se hodit :).

Krásný zbytek dne!

Na Bítově

Konečně jsme si dnes jeli pro Martínka na tábor. Bylo vidět, že je šťastný, že nás vidí, ale na druhou stranu říkal, že tábor byl super a za rok jede zas. Jen oblečení jsem mu prý dala moc. Na 14 dní mu stačila 3 trika, dvoje kraťasy, jedny tepláky a mikina. Naštěstí spodní prádlo a ponožky měnil každý den :).

No a když už jsme byli na Lančově, tak jsme vyrazili o kousek dál na hrad Bítov. Bližší informace o tomto hradu ležícím na soutoku řek Dyje a Želetavky naleznete zde. Naposledy jsme tu byli před čtyřmi lety, náš nejmladší Jiříček byl tehdy několikatýdenní miminko. Tady je jedna retro koláž. Ten nejstarší kluk není náš :). 

A nyní již aktuální fotky, jak hradu, tak i blízké rozhledny Rumburak, u které je pěkná restaurace, kde jsme si dali oběd. 

Krásnou neděli!